Srážkové vody v urbanizovaném území//Srážkové vody a jejich problematika

Problém tkví v tom, že se snažíme co nejrychleji zbavit dešťové vody, že je pro nás přítěží, namísto toho, aby byla přínosem.

Klasické způsoby odvodnění měst, mezi které patří odvod dešťové a splaškové vody do stokových sítí, jsou nadále neudržitelné. Urbanizovaná území jsou specifická vysokým podílem nepropustných ploch – cest, chodníků, parkovišť, střech budov, dosahujících v centrech velkých měst až nad 70 %. Důsledkem zvýšeného objemu povrchového odtoku a jeho rychlosti je změna hydrologického režimu projevující se například častějším výskytem lokálních povodní, což ale není zdaleka jediným problémem.

Stejně jako na počátku 19. století i ve století 21. řešíme opět problém s odpadními vodami, jen jsme se od přímých zdravotních rizik přesunuli k rizikům souvisejícím s kvalitou životního prostředí a života ve městech i mimo něj.

Chybějící zeleň a absence využívání dešťových vod má za následek vznik tzv. městského tepelného ostrova. Toto území vykazuje o několik stupňů vyšší teplotu než jeho okolí. Stavební materiály přes den kumulují teplo, a tak ani v noci nenastává výraznější ochlazení. K nárůstu teplot navíc napomáhá doprava a průmysl. Změna mikroklimatu má pak za následek nedostatečnou regeneraci během spánku a také respirační problémy zejména u seniorů a malých dětí.

Zeleň a především stromy mají ve městě nezastupitelnou ochlazovací funkci. Je udržitelné, abychom je zalévali pitnou vodou, zatímco dešťovku odvádíme kanalizačními sítěmi pryč? Inspirujme se jinými evropskými státy a zvyšme podíl veřejné zeleně ve městech, nechme zazelenat střechy budov, vytvořme vkusné městské vodní plochy. Není radno podcenit pečlivý výběr druhů stromů a rostlin, ne všechny dokážou odolat například posypovým solím z chodníků. Dále jim mimo jiné musíme zajistit k jejich růstu adekvátní prostor.

Nechte si poradit od odborníků tak, aby zelená a modrá infrastruktura byla v rovnováze.